Před 5 a něco lety se při přenosu Gounodovy opery Romeo a Julie z Metropolitní opery o přestávce v zákulisí s obrovským elánem rozvičoval sportovním dojmem působící a elegantně šermující mladík. Vzápětí perfektně zahrál nevelký výstup a zazpíval arii Stefana. Ukázalo se, že to není mladík, ale jakási Isabel Leonard, která se v této kalhotkové roli objevila na prknech Metropolitní poprvé.
Talent, který z ní byl už tenkrát cítit, od té doby proměnila m.j. v cenu nadace Marylin Horne v roce 2006, Cenu Beverly Sills v roce 2011 a nyní cenu nesoucí jméno slavného tenoristy Richarda Tuckera (1913-1975, 740 vystoupení v MET). Ta je udělována od roku 1978 vždy jednomu americkému zpěvákovi (několikrát však udělena nebyla vůbec), který je na začátku velké kariéry a cena ho má povzbudit k ještě vyšším výkonům. Průměrný věk příjemců ceny je proto 32 let. Jejich seznam, to je přehlídka slavných jmen, a poslední mezzosoprán mezi nimi byla Joyce DiDonato v roce 2002.
![]() |
prosinec 2008: svatba s Teddy Tahu Rhodesem (jeho údajná aféra s Lisou McCune v loňském roce měla vysokou publicitu) |
Kariéra Isabel Leonard je skutečně impozantní, a to v tom nejlepším smyslu slova. Dobře vymyšlená, hladce realizovaná a vyznačující se vysokou úspěšností. Začala bezprostředně po skončení magisterského studia na Juilliard School, které absolvovala s cenou Williama Schumanna pro vynikající studenty, zmíněnou rolí Stefana v MET v roce 2007. V následujícím roce už tam zpívala 11x Zerlinu (Don Giovanni) a v roce 2009 Cherubína (Figarova svatba).
Když se jí v květnu 2010 narodil syn Teo, trvalo to pár měsíců a stejně jako třeba Diana Damrau, jejíž kariéra ovšem byla na vrcholu, začala i s dítkem a chůvou cestovat po světě. První koncert zpívala po 11 týdnech a v září začala v Metropolitní zkoušet a pak zpívat Dorabellu v Cosi van tutte. V roce 2011 pak Rosinu (Lazebník sevillský), 2012 znovu Zerlinu a k tomu Mirandu v Bouři Thomase Adése, 2013 Blanche (Poulenc: Dialogy Karmelitek). A to je jen Metropolitní opera.
V Evropě zpívala v roce 2006 Zerlinu v Bordeaux, 2009 Cherubína v Mnichově, Dorabellu v Salzburgu, Rosinu v Paříži, 2010 Rosinu v Paříži, 2011 Sesta (Handel: Cesar a Kleopatra) a Cherubína v Paříži, 2012 Rosinu ve Vídni, Ruggiera (Handel: Alcina) v Bordeaux, Cherubína v Glyndebourne.
Letos dávala v USA také serii recitálů, poslední počátkem dubna v newyorské Carnegie Hall. Koncem roku pak to bude výroční koncert Tuckerovy hudební nadace v Lincolnově centru.
Zdá se to skoro snadné, jenomže je za tím vedle talentu obrovské množství práce, kázně a odříkání (i když třeba s radostí), a také nezbytné zázemí, a to i finanční. Prostě štěstí přeje připraveným. Ono čecháčkovsky přitroublé "když se štěstí udolá, sedne si i na vola" rozhodně neplatí.
Žádné komentáře:
Okomentovat