Digitální tlumič hudebních vášní?

Jsem předplatitelem koncertů Pražské komorní filharmonie. Nejspíš proto, že pro ní mám slabost. V neděli mne sice Kopelentův Pozdní sběr nenadchl, trochu mi připomínal výlov rybníka, a ani Borise Hybnera nemusím, ale budiž, ne každý den je posvícení. Beethovenův 4. klavírní koncert je naštěstí jiný kalibr. Lise de la Salle ho hrála spolehlivě, i orchestr a dirigent Jakub Hrůša byli na výši. Něco mi tam však chybělo. Když jsem si pak doma pustil nahrávku Polliniho s Vídeňskými filharmoniky, pochopil jsem co. K dokonalému zážitku musí hrát interpreti buď s naprosto suverénní dokonalostí nebo nadšením mládí, jiskrou, kterou se liši živý koncert od nahrávky. V neděli mi připadalo, že PKF, co se dokonalosti týče, ještě nedosáhla vrcholu, ale nadšení mládí jakoby povadla křídla.

Ona dokonalost naopak přímo čišela 4 dny předtím z Royal Concertgebouw Orchestra, nezřídka považovaného za nejlepší současný symfonický orchestr na světě. Ten totiž pod taktovkou šéfdirigenta Marisse Jansonse a se sólisty Thomasem Hampsonem, Lang Langem a Janine Jansen předvedl slavnostní program ke 125. výročí zahájení provozu v amsterdamském koncertním sále Concertgebouw a koncert byl živě přenášen medici.tv (nebo zde).

zleva: Thomas Hampson, Lang Lang, Janine Jansen, Mariss Jansons

 Hampson je Mahlerovský specialista a k Mahlerovi má orchestr velmi blízko, Janine Jansen je mladá domácí houslistka, a asi nejznámější holandský interpret současnosti, a klavírista Lang Lang je Lang Lang. Excelentní ikona současné Číny. A orchestr je "nadnárodní", takže koncertní mistři 1. houslí jsou Bulhar a Rumunka. A šéfdirigent, 70letý Lotyš Mariss Jansons patřící k dirigentské elitě, je u orchestru devátý rok a ještě o rok déle je šéfdirigentem Bavorského rozhlasového orchestru, který je také řazen do první desítky světových orchestrů. A i nepravidelný konzument klasické hudby ho může znát, protože 2x v posledních letech stál za dirigentským pultem Vídeňských filharmoniků při jejich televizním novoročním koncertu.

125. výročí oslaví orchestr velikým světovým turné, při němž navštíví Afriku, Austrálii, obě Ameriky, Rusko, Čínu, Japonsko a samozřejmě Evropu, celkem 48 koncertů ve 30 městech. A 70 koncertů doma.

Concertgebouw kdysi na periferii a dnes v centru

Navíc Concertgebouw v listopadu spustil živé a bezplatné internetové vysílání některých koncertů, v této sezóně nabídne ještě 4. Hned nadcházející pondělí 22. dubna to bude v rámci jubilejních koncertů v Concertgebouw orchestr Mariinského divadla s dirigentem Valery Gergievem a skladbami Igora Stravinského, především Svěcením jara. V průběhu přestávky bude v kavárně podáván Chandon Brut Impérial Champagne. Jubilejních koncertů bude celkem 21. Všech téměř 600.

Takže vrátím-li se k otázce z názvu, musím říct rozhodné ne. Internet netlumí vášně a nezabíjí klasickou hudbu, leda špatnou. Navíc, klasická hudba je konzumována spíše staršími ročníky. Možná proto, že jejich opotřebovaný organismus už nezvládne tempo AC/DC nebo zuřivých starců Rolling Stones. A upřímně, kolik seniorů dokáže nakonfigurovat počítač a pustit obraz a zvuk do televize přes HDMI nebo wifi?