Děsí vás stáří? Jeďte do Aix-en-Provence.

Aix-en-Provence je starobylé město ležící 30 km na sever od Marseille, kdysi hlavní město Provence. Francouzskému králi trvalo dlouho, než si oblast podřídil, povedlo se mu to až po smrti René I. z Anjou roku 1480. Ale jeho otec Ludvík II. vévoda z Anjou zvěčnil rod tím, že roku 1409 založil univerzitu. I když město časem ztratilo svou slávu, dnes je Aix-en-Provence opět sídlem Université Aix-Marseille, která vznikla v roce 2012 spojením l'Université de Provence, l'Université de la Méditerranée a l'Université Paul Cézanne a je největší francouzskou univerzitou s rozpočtem 650 mil. € a 70 000 studentů. Z nich 40 000 je ve 140tisícovém Aix, což z něj činí hodně mladé město.

Každé léto od roku 1948 je navíc Aix místem konání hudebního festivalu a zvláště jeho operní část je světové proslulá. Letos to bude v různých místech a žánrech okolo 70 vystoupení, která budou součástí velkého projektu evropské město kultury. Letos jsou to Marseille - Provence a slovenské Košice.

Z hlediska kulturního jsou bezpochyby největší atrakcí města památky spojené se slavným malířem Paulem Cezannem (1839-1906). Je tam výstavný dům Jas de Bouffan, který jeho zámožný otec koupil jako dům za městem i s 15 ha pozemků v roce 1859, a který je dnes v majetku města a přístupný veřejnosti. Na zdi uvnitř domu namaloval Cezanne 12 obrazů, které byly po jeho smrti přeneseny na plátno. Uvnitř Jas de Bouffan jsou dnes promítány na stěny v přízemí.

Na druhém konci Aix je také ateliér v domě - tehdy za městem, který Cezanne koupil i se 7000m2 pozemkem v roce 1901, poté co po smrti matky prodal Jas de Bouffan. Dnes je to ulice Paula Cezanna 9. Tam docházel z bytu v Rue Boulegon v centru města, ale je to jen čtvrthodinová procházka. V roce 1952 skupina amerických příznivců vytvořila Cézanne Memorial Committee" a dům koupila, aby ho později věnovala univerzitě Aix-Marseille. Ateliér - muzeum je zde od roku 1954, dnes spravován městem. Na Place Saint Jean de Malte je též Granetovo museum s řadou cenných obrazů včetně Cezannových.

Zřetelnou stopu však v Aix-en-Provence zanechal i Viktor Vasarely, vůdčí osobnost op-art. Ten zde v 70. letech vybudoval umělecké centrum, zcela vědomě na dohled od Jas de Bouffan. Díky dlouhým a skandálním tahanicím mezi pozůstalými objekt zchátral, ale dnes je snad z nejhoršího venku a vrací se svému původnímu účelu.

A když už jste v Aix, byla by škoda nezajet si nějakých 15 km a nepodívat se na Château de Vauvenargues, který v roce 1958 koupil Pablo Picasso a přemístil tam své sbírky obrazů i sochy.

 Když 92letý Picasso v roce 1973 zemřel, byl na zámku pohřben, a vedle něj i jeho poslední družka a druhá žena Jacqueline, když o 13 let později spáchala sebevraždu. Dnes je zámek majetkem Jacquelininy dcery z 1. manželství, a čas od času je zpřístupněn veřejnosti. Zámek je vybaven tak jako za dob Picassových, pouze obrazy byly odvezeny.

Takže když už v létě budete na Côte d'Azur, a kde jinde byste se flákali, že, neváhejte a zajeďte tam, vaše duše zkrásní.