Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

úterý 12. března 2013

K čemu je dobrá volba prezidenta.

Pokud volí prezidenta parlament, je to pro většinu lidí jakási vysoká hra, která se jich týká pouze vzdáleně, prostě záležitost těch pánů v parlamentu. A i prezident je vzdálená, poněkud mytická bytost.

Jenomže první přímá volba ukázala, že se to najednou týká každého, a že každý musí zaujmout stanovisko.  Ať už tím, že se musí rozhodnout, zda volit či nikoli nebo tím, že si nějakého kandidáta přece jen vybere. A ti kandidáti, chtějí-li uspět, se nemohou vyhnout tomu, aby promluvili o tom, kdo jsou a co chtějí. Někdo věří na slušnost, někdo radši vsadí na lži o těch druhých a pomluvy a také nesplnitelné sliby, co zní vábně jak lákání Sirén.

Pro část voličů, která není ochotna věřit nepravdám, se v případě zvolení kandidáta s tak říkajíc cinknutými kartami, stává prezident faktem, ale nikoli ctěnou osobností, nýbrž nejvyšším úředníkem, na jehož provoz přispívají. Ti ostatní zčásti procitnou až zjistí, že dolních 10 milionů je podvod, a že vybudovat socialismus švédského typu je blbost a za pouhých 5 let úplná, ostatně předseda vlády k tomu má mnohem větší příležitost, ale ani on nemá šanci. A příště budou tihle optimisté možná obezřetnější.

A pak jsou tady novináři, zvláště ti, kteří v průběhu kampaně zaujímali jasně kritický postoj ke zvítězivšímu kandidátovi. Někteří z nich cítí potřebu začít s čistým stolem, a najednou říkají ano, neměl jsem ho rád, ale teď je to přece prezident, musíme si ho vážit. Nesmysl. Musím si nějak extra vážit pražských radních? Sotva. Já prostě bych měl vzít na vědomí, že ten člověk na tom postě je, a to je vše. Mám si ho vážit proto, že neplive na podlahu? Ostatně ještě nezačal, a už vyhrožoval, a právě novinářům. Ty, co podlehli autocenzůře nelituji, vybrali si sami, i když se třeba jmenují Neff nebo Šídlo a věří, že jsou demokrati.

Žádné komentáře:

Okomentovat