Nejen mistr golfu.

63letý italský baryton Ferruccio Furlanetto prý hraje golf na profesionální úrovni. Přesto si myslím, že je dobře, když zůstal u zpívání. V listopadu 2010 byl po celém světě k vidění a slyšení jako Filip II. v přenosu Verdiho Dona Carlo z MET, v únoru letošního roku zpíval v tomtéž projektu ve Verdiho Ernani a v září jsem ho viděl živě ve videňské inscenaci opět Verdiho Sicilských nešpor. A konečně minulý týden předvedl v Rudolfinu cyklus 24 písní cyklu Winterreise D 911, které na text Wilhelma Mullera napsal Franz Schubert (1797-1828).

Ferruccio Furlanetto

Autor byl klasický rozervaný romantik, který neměl peníze ani štěstí v lásce, zato však měl výborný hlas, mimořádný hudební talent, syfilis, malou zavalitou postavu a přátele, kteří ho jako skvělého společníka vydržovali. To mu bohužel stačilo na pouhých 31 let života, který však byl z hudebního hlediska neobyčejně plodný, když uvážíme, že seznam jeho děl se blíží k číslu 1000. Jak bývalo ve Vídni zvykem, jeho otec i matka pocházeli ze severní Moravy, kde byl nedávno díky rakouské straně zřízen Schubertův památník v kapli a obnovena socha Krista na kopci u Vysoké. Obé bylo kdysi vybudováno na náklady Schubertova děda Carla, který tam vyženil statek. Děd poslal syna Franze st. do Brna, a po vystudování gymnázia do Vídně, kde se stal (řídícím) učitelem farní školy na okraji Vídně. Franz ml. získal jako zpěvák chlapeckého sboru císařské dvorní kapely stipendium a vedle návštěvy akademického gymnázia dostával i soukromé lekce od Salieriho. V 16 letech odešel do učitelskeho ústavu, spíš proto, že zmutovaný hlas ve sboru nepotřebovali než že nezvládal matematiku, a v 17 se stal jedním z pomocných učitelů u svého otce. Tam nevydržel dlouho, později byl domácím učitelem u Esterházyů a pak už jen psal a psal. I když psal všechno a hodně, jádrem jeho odkazu je nějakých 600 písní. Antonín Dvořák tvrdil, že: "... Schubert vytvořil písní novou epochu, stejně jako Bach s klavírem a Haydn s orchestrem. ... Všichni ostatní jsou jeho žáky."

Zimní cestu, 24 písní pro tenor, dokončil Schubert rok před smrtí na texty Wilhelma Müllera, který zrovna zemřel. Pokrokáři říkají, že hlady. Sbírka, ve které básník verše publikoval, byla věnována kmotrovi jeho syna Carl Maria von Weberovi, který zemřel o rok dříve. Původně Schubert předvedl písně sám, ale stačil je ještě transponovat pro baryton svého o 20 let staršího přítele a uznávaného zpěváka Johanna Michaela Vogla (Říká se, že aby si mohl v roce 1814 koupit lístek na premiéru Fidelia v Kärntnertortheater, kde Vogl zpíval, prodal Schubert své učebnice).

Cyklus byl nejrůzněji upravován, tu Lisztem jako klavírní skladby, tu jako balet či pro smyčcové kvarteto, a ve 2. polovině 20. století poměrně často nahráván. Nedávno právě Furlanettim či německou sopranistkou Christine Schafer. V příštím roce bude Winterreise zpívat ve Vídni tenorista Jonas Kaufmann, což slibuje zcela mimořádný zážitek.

Furlanetti v Praze zpíval před zdaleka ne naplněným Rudolfinem krásně klenutým a klidným barytonem, nenechal se zlákat k opernímu přednesu a sklidil zasloužený potlesk a bravo. Přesto si myslím, že by bylo škoda, kdyby se upnul k písním a zanevřel na operu. Pořadatel, Český spolek pro komorní hudbu, koncert zorganizoval 12.12.2012 a vstupné bylo více než lidové - 10 € za nejlepší místa.