Páteří země je největší řeka světa Nil dlouhá 6500 km, který protéká od jihu na sever a rozděluje zbytek Egypta na východní a západní poušť.
Rozloha země je 1001450 km2, z toho 96% představuje poušť a pouhých 2,6% orná půda, převážně v údolí a deltě Nilu.
Počet obyvatel prudce roste. Zatímco v roce 1960 jich bylo 27 mil., v polovině roku 2005 téměř 3x tolik, přesně 77,5 mil. Z toho 37% jsou děti do 15 let. Země je však velmi chudá a HDP dosahuje jen málo přes 1000 USD per capita.
Hlavním městem je Káhira ležící na jižním okraji delty Nilu. Káhira, arabsky Al-Káhira ("Vítězná"), je kulturním centrem arabského světa a nejlidnatější město afrického kontinentu. Káhira sama má 7,6 mil. obyvatel (2004), v káhirské aglomeraci žije 15,9 mil. obyvatel.
200 km severozápadně od Káhiry, na západním okraji nilské delty, leží na pobřeží Středozemního moře největší přístav a se 3,4 mil. obyvatel druhé největší město Egypta Alexandrie. Ta je pojmenována po Alexandru Velikém, který město po dobytí Egypta v roce 332 před Kr. založil a když o rok později zemřel, byl zde pohřben v monumentálním mauzoleu. Jako sídlo králů z rodu Ptolemaiovců se Alexandrie stala rychle jedním z největších měst helénské civilizace. V době největšího rozkvětu měla přes 500000, možná milion obyvatel. Poslední panovník z rodu Ptolemaiovců, královna Kleopatra, si v Alexandrii vzala spolu s manželem Markem Antoniem život poté, co byla poražena armádou budoucího císaře Octaviana. Na ostrově Faró byl vybudován 110 m vysoký maják označený jako jeden z t.zv. sedmi divů světa, který byl zničen při zemětřesení roku 1326, a ve městě byla i slavná Alexandrijská knihovna se 700000 papyrových svitků, součást vrcholné vědecké a vzdělávací instituce Múseion, kde m.j. působili Archimedes a Euklidés. Ta zčásti shořela při obléhání města Juliem Cesarem v roce 48 př. Kristem. Koncem 4. století se stal Museion obětí pronásledování pohanů, jichž byl baštou. Tomu ovšem koncem 3. století předcházelo krvavé pronásledování křesťanů, jichž bylo v Alexandrii pobito na 140 tisíc. Definitivně knihovna zanikla po roce 642, kdy město přešlo pod islámskou správu a založením Káhiry jako hlavního arabského města ztratilo význam. V roce 1798, kdy dobyl zemi Napoleon Bonaparte to nebyla víc než rybářská vesnice a teprve v 19. století, kdy z něj král Muhammad Alli učinil hlavní město, začal se její význam obnovovat. V 90. letech minulého století byla pod patronátem UNESCO vybudována nová Alexandrijská knihovna, otevřená pro veřejnost v roce 2001. Nejprve byly uloženy korán a bible a mezi prvními byl i manuál k programu Microsoft Excel 2000. Je poněkud absurdní připomínkou otázky po smyslu stavby za 217 mil. USD v chudé zemi s 50% negramotností. As 120 km západně od Alexandrie leží el Alamein, kde v roce 1942 probíhaly urputné boje mezi německými vojsky pod velením Rommela a spojeneckými pod vedením Mongomeryho v jedné z nejdůležitějších bitev II. světové války, při níž padlo na 80000 vojáků.
Egypt je ohromnou pokladnicí tisíciletých architektonických památek proti nimž středoevropské památky jsou téměř moderní architektura, o Americe ani nemluvě. Z posledních 150 let pak stojí za to připomenout Suezský průplav a Asuánskou přehradu.
Suezský průplav propojuje Středozemní a Rudé moře a dnes je 172 km dlouhý, 13 m hluboký a 80-180 m široký. Byl dokončen v roce 1869 a pracovalo na něm až 25000 dělníků. Cestu do Indie zkrátil o 11200 km.
Asuánská přehradní nádrž je zdrojem energie a zcela změnila charakter Nilu a života na něm.
Dějiny Egypta
4000 – 3200 př. n. l. - předdynastická doba, používání mědi, rozvoj řemesel
3200 - 2780 př. n. l. - archaická doba, 1.-2. dynastie, hlavním městem se stal Memfis, faraón Meni sjednotil Horní a Dolní Egypt
2780 – 2052 př. n. l. - Stará říše, 3.-10. dynastie, výstavba pyramid
2052 – 1567 př. n. l. - Střední říše, 11. – 17. dynastie, hlavním městem jsou Théby, během 15. a 16. dynastie vpád Hyksósů z Přední Asie
1567 – 1085 př. n. l. - Nová říše, 18. – 20. dynastie, kulturní rozkvět země, Egypt velmocí, ovládá přední Asii až k Eufratu, Faraón Achnaton se přemisťuje do hlavního města Amarny, nový jediný bůh Aton – sluneční kotouč, Tutanchamon se vrací zpět do Théb a k původnímu kultu, za Ramsesse II., který vládl 67 let, uzavřen mír s Chetity, za jeho nástupců stejného jména se říše pomalu rozpadá
1085 – 715 př. n. l. - 21. – 24. dynastie, rozdělení říše na jižní a severní, odtržení zahraničních provincií
715 –330 př. n. l. - 25. – 30. dynastie, Egypt se stal na téměř dvě století perskou provincií, roku 332 př. n. l. dobytí Egypta Alexandrem Velikým
330 př. n. l. – 30 př. n. l. - řecká doba, vláda Ptolemaiovců, Kleopatra spáchá sebevraždu a ukončuje vládu své dynastie
30 př. n. l. – 395 n. l. - římská doba, Egypt římskou provincií
395 n. l. – 641 n. l. - Byzantská doba, byzantská nadvláda nad Egyptem, křesťanství – koptové
641 - Arabsko-islámské dobytí Egypta Amr Ibn al-Ásem pro kalífa v Mekce
642 – 969 n. l. - zemí islámskou, pod guvernéry kalífů v Damašku a Bagdádu, Ibn Tulún vyhlašuje nezávislost na Bagdádu
969 n. l. – 1171 n. l. - vláda fátimovců, založení Káhiry
1171 – 1250 n. l. - dynastie Ajjúbovců, sultán Saladín, stavba Citadely v islámské Káhiře
1250 – 1517 n. l. - vláda mameluků, konečné vítězství nad křižáky
1517 – 1798 - součást Osmanské říše – vysoká míra autonomie
1798 –1801 - vpád Napoleona do Egypta
1805 – 1848 - Mohammad Alí se stává egyptským chedívem, Egypt se otevírá Evropě
1848 – 1892 - stavba Suezského průplavu (otevřen v r. 1869), generál Arábí Paša bojuje proti rostoucí evropské nadvládě (1882 Britská okupace)
1892 – 1922 - oficiálně vyhlášen britský protektorát (18.12.1914)
1922 – 1952 - britský vliv trvá, přestože 28. 2. 1922 byla vyhlášena nezávislost Egyptského království, vládnou králové Fúad a Farúk (převrat donutil krále Fárúka 26. 7. 1952 k abdikaci)
18. 6. 1953 - zrušena monarchie, vyhlášena republika
1954 - Gamál Abd el-Násir prezidentem, zestátnění Suezského kanálu
1956 - první válka na Blízském východě s Izraelem, Velkou Británií a Francií
1967 - 2. válka na Blízském východě, Egypt ztrácí Sinaj
1970 - smrt prezidenta Násira, nástupcem je Anvar Sadat
11. 9. 1971 - vyhlášena Ústava
1973 - 3. válka na Blízském východě, Egypt dobývá izraelskou linii Bar-Lev na Sinaji
1979 - dohody v Camp David
1981 - zavraždění prezidenta Sadata, prezidentem zvolen Muhammad Husní Mubarak
1982 - úplné stažení Izraelců ze Sinaje
1987 - druhé volební období Husní Mubaraka
- Král Ismail daroval roku 1879 tři obelisky New Yorku, Londýnu a Paříži. Stály v Alexandrii vedle t.zv. Cesarea, kteé nechala postavit královna Kleopatra na počest Marka Antonia. Obelisky z 15. století před Kristem sem nechali přemístit Římané v roce 12.
- Oficiální název: Egyptská arabská republika
- Hlavní město: Káhira
- Rozloha: 1001450 km2
- Počet obyvatel: 74718797
- Hustota zalidnění: 64 lidí na km2
- Státní zřízení: republika pluralitního typu s jednokomorovým shromážděním
- Časové Pásmo: GMT + 2 h (+ 3 h v létě)
- Státní svátek: 23. červenec, 28. února
- Měna: egyptská libra (EGP) =100 piastrů
- Úřední jazyk: arabština
- Rozloha vodní plochy: 600 km2
- Rozloha pevniny: 995450 km2
- Délka hranic: 2665 km
- Délka pobřeží: 2450 km
- Sousedící země: Súdán, Libye, Izrael
- Průměrná délka života muže: 68
- Průměrný věk ženy: 73
- Etnické skupiny: Beduini, Berbeři, Řeci, Armenci, Italové, Francouzi,
- Náboženská příslušnost: muslimové 94%
- Hrubý domácí produkt na osobu: 1380
- Průmyslová odvětví: textilní, potravinářský průmysl
- Zemědělství: pěstování obilnin, zeleniny, brambor, luštěnin, citrusů, datlí, banánů, manga, oliv, bavlníku, chov skotu, buvolů, ovcí, koz, velbloudů, drůbeže, rybolov
- Přírodní zdroje: rybolov, zemní plyn, železná ruda, fosfáty, sůl, vápenec
- Nejvyšší hora: Džebel Katherína - 2.637 m n. m
- Nejnižší bod: Qattara Depression - 133 m n. m
- Nejdelší řeka: Nil (v zemi 1600 km)
- Největší město: Káhira (7.750.000 obyvatel)
- Železnice v km: 5105 km
- Silnice v km: 64000 km
- Přístaviště: Alexandria, Al Ghardaqah, Aswan, Asyut, Bur Safajah, Damietta, Marsa Matruh, Port Said, Suez
- Plnoletost: od 18 let
Žádné komentáře:
Okomentovat