Omlouvám se všem, kdo postrádají ve starších příspěvcích fotografie. Jsou začarované někde v googlových střevech.
Pracuji na jejich osvobození, ale chce to čas.

Prohledat tento blog

Nabídka z archivu

Zbavit svět lži je víc než odzbrojení

Následující text je skoro 60 let starý. Modlitba za pravdu Bože, který jsi stvořil národy a všem jsi vdechl touhu žít ve cti, zbav dneš...

středa 17. října 2012

Hurghada - aneb luxus na smetišti

Když chce být zhýčkaný Středoevropan i v zimě v teple, nemusí zrovna zalézat za kamna. Může odcestovat do teplých krajů. Ti bohatší jezdí na Srí Lanku a do Thajska, ještě bohatší  do Dominikánské republiky či na Grenadu, sociální romantici a pošetilí salónní komunisté na Kubu, angličtí koloniální důstojníci na Kanárské ostrovy a chudí do Egypta. A protože v Šarm aš-Šajch řádili teroristé zcela nedávno, volba je prostá. Zbývá jen Hurgháda.
V Praze je koncem února na nule a první přiblížení k Africe je skrz okénko letadla za nímž je pouhých 50 st. C. Minus.
Hnědou Západní poušť s pahorkatinami vystřídá úzký zelený pruh Nilu a za ním znovu poušť, tentokrát Východní.



V ní se najednou objeví nepochopitelně ohraničené pozemky, pak silnice táhnoucí se jako nit pískem, až nakonec letadlo přistává na pouštním letišti Hurgáda. Pilotem ohlášená písečná bouře se naštěstí jeví jen jako silný vítr, který odnáší klobouky, a zamlžený obzor. Žádné skřípání zubů, ani písek v očích, 25 st. C je tak akorát příjemných.

Letiště

Všude něco chybí a jak se ukáže, je to podstata země. Možná islámu. A to i přesto, že kontrol a kontrol kontrol je sdostatek. Vízum údajně za 15 $ možná 30, stálo 45. Proč? Údajně proto, že organizátor akce, aby se vyhnul obtěžování klientů personálem, vybírá jakési institucionalizovaný bakšiš, který pak rozděluje mezi ty, kdo na něj mají nárok. Těžko říct kdo to je, na řidiče autobusu společnosti jež peníze inkasuje se při výletu vybírá zvlášť. Ale zpátky na letiště. Venku je teplo, vítr a autobus. Cestou z letiště zarazí dvojitý plot z ostnatého drátu v poušti, který vypadá jak pozůstatek nějaké války, ale  nejspíš vymezuje jen  jeho plochu. Nedokončená silnice se střídá s rozestavěnými objekty. Nakonec hotel.


Hurghada

Egyptsky al-Ghurdaga, kdysi nevelká rybářská osada založená na počátku 20. století, dnes představuje to větší ze dvou velkých egyptských turistických center na pobřeží Rudého moře. Druhým je Šarm aš-Šajch ležící o něco severněji na jižním vrcholu obráceného trojúhelníku Sinajského poloostrova. Koncem 80. let, kdy zde byly 2 hotely, začali američtí, evropští i arabští investoři s výstavbou a dodnes je celá oblast Hurghady jedno velké staveniště s desítkami hotelů a hotelových komplexů a dalšími desítkami nedokončených staveb, novými silnicemi s obvykle chybějícími středovými pruhy a chodníky v zárodku, kde lze vidět vše od průhledů do slum připomínajících domácností, přes elegantní kolonády, obchodní domy i krámky se vším možným i nemožným, lidi klanící se Alláhovi v 5 hodin ráno v otevřené mešitě, malé šedivé paneláky, vilky, až po luxusní hotely. Oblast Hurghady má okolo 60000 obyvatel, z nichž asi 10000 jsou "ilegálové" z oblasti Nilu.

Ačkoli je dnes Hurgada díky letišti centrem, rozsáhlá rekreční oblast začíná nějakých 30 km severně od ní a sahá až k přístavu Safaga, který leží o 60 km jižněji a je výchozím bodem pro cestu pouští do Luxoru. Hranice se Súdánem leží o více než 400 km dále na jih.

Je s podivem, že tenhle zdánlivý chaos je schopen obsloužit oněch 20 - 30000 turistů denně. V roce 2004 jich oblast navštívil 1 mil., před 5 lety polovina, za 5 let dvojnásobek. Protože poušt dosahuje až k pobřeží, všechno se musí dovážet ze vzdálenosti stovek kilometrů od Nilu, či letecky a lodí. Užitková voda pro hotelové kohoutky se ale vyrábí na místě reverzní osmózou, takže je měkká a nepitná. I elektrická energie je místní, buď z generátorů poháněných parou z plynových kotlů nebo z větrných elektrárem. Jeden MW = 10 vrtulí o průměru 20 m. Malé oázy rozmístěné v pravidelných intervalech podél silnice do Luxoru a chráněné ozbrojenou ostrahou  naznačují, že i voda se transportuje pouští.

Hotel

Sunrise Palacio je vlajkovou lodí společnosti SUNRISE Resorts & Nile Cruises, která vznikla v roce 2002 jako joint venture mezi německou cestovní kanceláří Thomas Cook a místní Blue Sky Group. Vedle 7 hotelů v oblasti Rudého moře s cca 3000 pokojů disponuje 5 obytnými loděmi plujícími po Nilu a jejich domovským přístavem v Luxoru, stejně jako orientální restaurací Habiba tamtéž. Další 3 hotely jsou ve výstavbě, stejně jako lodě pro Nil, resp. Asuánské přehradní jezero.

Hotel leží v severní části Hurgady na okraji laguny dlouhé asi 200 a široké 50 m. V čele je vysoká, v přízemí prosklená vstupní hala s barevnou prosklenou kopulí, recepcí, lobby barem a směnárnou. Její ochoz v 1 patře přístupný schodištěm z haly hostí kuželník a internetovou kavárnu s počítači a připojením umožňujícím telefonování (15 EL/30 min.) . Druhý ochoz je vybaven jako místo pro schůzky větších skupin lidí. Po stranách k hale přiléhají 4. patrové segmenty s hotelovými pokoji v patrech. Přízemí vpravo zabírá restaurace a několik obchodů (šperky, suvenýry, sportovní potřeby.. ). V levé části je taneční sál s barem, italská restaurace a dětský koutek. Středem haly se vychází k venkovní kavárně za níž je bazén s barem a pláž.

Po stranách laguny jsou hlavní třípodlažní obytné objekty s centrální chodbou a dvoulůžkovými pokoji z jejichž balkonů je výhled jednak na otevřené moře, jednak do laguny. Pokoje jsou vybaveny koupelnou, klimatizací, chladničkou, televizorem, telefonem a malým trezorem. Z balkonů přizemních pokojů je přímý přístup k moři.  Na konci pravého křídla je oddělená rezidence s prezidentským apartmá, vlevo je fitcentrum a potápěčské centrum, přístaviště výletních lodí a v samostatném objektu rybí restaurace.

Samotná laguna je široká asi 50 m a hluboká až 7 m. Moře vlevo za lagunou je dobrých 100 m od břehu mělké po kolena a na druhém konci široké zátoky je stará část města.

Z malého parkoviště před hotelem se vyjde do uličky lemované vlevo obchůdky se suvenýry a po 100 m je hlídaná brána jíž se vyjde na poběžní silnici. Vpravo je další hotel, naproti několik dalších hotelů, silnice je klasicky nedokončená a na okraji stojí pár místních taxi.

Ostrovy 

Poblíž Hurgady leží v moři Hurgadské souostroví tvořené 22 různě velkými neobydlenými ostrovy a spooustou malých ostrůvků o celkové rozloze 150000 ha, které se táhnou od vyústění Suezského zálivu k jihu. Největší Shadwan zaujímá plochu 56 km2. Mnohé z nich mají sopečné jádro obklopené korálovými partiemi a dosahují nadmořské výšky až 300 m. Typický tvar ostrovů jsou skalnaté severovýchodní přehy a pozvolně se sklánějící písečné pláže na jihozápadě. Na  ostrovech je největší hnízdiště racka bělookého na světě.

Cesta domů

Je příjemná, když už sedíte v letadle, ještě lépe přistáváte. Ostatní je nepříjemné. V Hurghadě jste nejprve vystresován opakovaným upozorňováním na zákaz vývozu egyptských peněz  a korálů, v druhém případě s pokutou 500-1000 USD a úhradou nákladů spojených se zpožděním letadla. Uváděn je i barvitý příběh turisty zákaz nerespektujícího. Pak projdete kontrolami, ke kterým zřejmě nedospělo uvolnění protiteroristických opatření, takže sbírají i miniaturní nůžtičky, ale jsou ochotny o tom diskutovat, jako v Anglii vyplníte registrační kartu a projdete do haly s free-shop obchody, kavárničkou s lehce pobryndanými stolky, prodejem suvenýrů atd. Turistky z maloměsta shání za poslední peníze co nejlacinější symboly Egypta dokazující, že tam byly. Jsou tam i záchody s kategoricky znějícím nápisem "Neplaťte žádný bakšiš. Nikomu." Nic netušící cestovatel tak vstoupí do kabinky, lehce se pozastaví nad vymontovaným zámkem, vykoná svou potřebu, ale ouha. Po papíru ani památky. Když v tom se právě včas pootevřou dveře, jen co se ruka protáhne a na konci černého rukávu vám nabídne papír ke koupi. Orientální důmyslnost nezná mezí.

Pak už jen nastoupíte do letadla, za oknem vidíte vzdalující se šedobéžovou poušť s vyschlými řečišti, po hodině krabičky pyramid v Gize, Káhiru a pak pobřeží s poli, kanály a spoustou zelených kruhů zavlažovaných ploch. A dál moře, Krétu s vrcholky hor pokrytými sněhem, zase moře, ostrovy a ostrůvky, Peloponéský polostrov a pak už jen oblaka. Střídavě si zapínáte a rozepínáte pásy, jak se blíží či vzdalují turbulence, ale nevzrušujete se, protože pohledná kopilotka bezstarostně žertuje s šéfem kabiny, nekupujete nabízené cigarety, zahlédnete Budapešť s Dunajem jak na dlani a za chvíli zasněžené Čechy. Obloukem přes Labe na sever od Prahy, vlevo Stromovka a konec cesty, Ruzyně. Všeho všudy 4,5 hodiny, přesně podle kapitánovy informace na začátku letu. Venku pošmourno a o 25 stupňů méně než ráno v Hurghadě. Kromě nahlédnutí do pasu vás nikdo nekontroluje, teprve teď oceníte výhodu civilizované země. Jak dlouho ještě, když arabský svět má takový reprodukční potenciál?

Žádné komentáře:

Okomentovat