HEINRICH
KLEY

1863 - 1945

Heinrich Kley se narodil 15. dubna 1863 v Karslruhe, hlavním městě velkovévodství bádenského (dnes Bádensko-Würtembersko), které leží v jihoněmeckém Porýní. V té době mělo město okolo 30 tis. obyvatel a jejich počet rychle rostl. Pro umístění do historického rámce připomeňme, že v Evropě doznívají důsledky revoluce 1948-49, jejímž jedním z center bylo právě Karlsruhe. V roce, kdy se Kley narodil, pruská vláda pod vedením kancléře Otto Bismarcka chystá vojenskou reformu, uvádí v život obchodní zákoník a živnostenskou svobodu, dozrává válka prusko-rakouská (1866), prusko-francouzská (1871) a vznik Německé říše, jejíž součástí je Bádensko od roku 1971. V Americe probíhá již druhý rok občanská válka. V roce 1863 je také vynalezena strojní puška, poprvé změřena rychlost světla a objevena první uměla hmota celuloid. V evropském malířství vrcholí realismus a začínají se rodit základy impresionismu. V pařížském salónu odmítnutých vystavuje Eduard Manet obraz Snídaně v trávě a ve stejném roce se narodí Paul Signac. Německé výtvarné umění se přes strnulé a historizující postromantické období těžce probíjí k realismu.

Heinrich Kley získal odborné vzdělání na akademii v Karlsruhe, kde 5 let studoval u známého malíře a od roku 1873 profesora "historického malířství" Ferdinanda Kellera (1863 Karlsruhe - 1922 Baden-Baden). Ten se m.j. proslavil výzdobou významných budov jako je dvorní opera v Badenu, Semperova opera v Drážďanech nebo Zemské museum ve Stuttgartu. Z Karlsruhe Kley odešel do Mnichova, kde pokračoval ve studiu u C. Frithjob Smitha.

První ilustrace nakreslil již v Karlsruhe, pak se ale obrátil k malování a jeho hlavními tématy byly krajiny, interiéry, portréty a zátiší. Mezi rokem 1888 a 1894 obeslal svými malbami mnichovské výstavy Glasspalace a Secession. Ve stejné době vytvořil nástěnné malby "Einweihung des rom. Merkuraltares" and "Spazierfahrt Kaiser Wilhelms I." pro hlavní halu budovy Říšské pošty v Baden Badenu.

Na přelomu století změnil Kley jak pracovní materiál, tak i předmět svého zájmu na moderní průmyslové objekty. Na svých plátnech, akvarelech a kresbách zobrazoval vysoké pece, tunely, lodní doky, ohromná lešení a tovární haly naplněné stroji. A z každého obrazu bylo zřejmé pečlivé pozorování všech technických detailů. Snad nejznámnější z prací tohoto období je "Tiegelstahlguss bei Krupp". Prováděl vnější výzdobu budov ve starém Mnichově, Norimberku, Bruchsal, Drážďanech, přístavu Kiel, Paříži, Ostende a na ostrově Helgoland v Severním moři. V roce 1903 se podílel na výzdobě nové radnice v Karslruhe obrazem "Darstellung des Heidelberger Sommertagzurges".

V roce 1908, když mu bylo 45 let, se Kley přestěhoval do Mnichova, na počátku 20. století centra užité grafiky, a svou práci začal orientovat převážně na perokresby. Tato rozmarná sarkastická grafika byla publikována takřka výhradně v časopisech Simplicissimus a Jugend a brzy přinesla Kleyovi slávu. Zvláště příslušnost k autorskému okruhu politicko-satirického týdeníku Simplicissimus bylo možno vnímat jako vyjádření jistého světonázoru.

Časopis založil v roce 1896 mladý vydavatel Albert Langen. Syn porýnského průmyslníka zahájil svou vydavatelskou činnost v roce 1893 v Paříži a přes Lipsko se dostal do Mnichova, kde se na řadu let usadil. Mezi autory působící v časopise patřil především výtvarník Thomas Theodor Heine, autor symbolu časopisu z roku 1897 - rudé dogy s přetrženým řetězem na krku. 

Hlavním autorem textové části byl zpočátku Franz Wedekind, od počátku 20. století pak Ludwig Thoma (1867-1921). Do okruhu spolupracovníků však patřily i další osobnosti, jako Hans Grimm, Hermann Hesse, Thomas a Heinrich Mann, Gustav Meyrink, Erich Mühsam, Rainer Maria Rilke, Jakob Wassermann nebo Arnold Zweig. Z výtvarníků pak především Olaf Gulbransson a dále Käthe Kellwitz, Jules Pascin, Bruno Paul či Theophile Alexandre Steialen. Časopis nelze označit jako revoluční, přesto však byly jeho postoje pro establishment nepohodlné. A tak spor s císařem Vilémem II. související s článkem o jeho cestě do Palestiny v roce 1898 vyústil v pětiletý exil Langena a na několik měsíců byli uvězněni také Wedekind a Heine. V roce 1906 strávil 6 měsíců ve vězení i Thoma. V této době došlo ke změně vlastnických vztahů a část významných spolupracovníků se stala spoluvlastníky časopisu, který dosahoval na tehdejší dobu pozoruhodného nákladu okolo 85 tis. výtisků. Kley se tak připojil k zavedenému a úspěšnému časopisu s vyhraněnou filosofií a doba, kdy přispíval do Simplicissimus, je etapou v jeho uměleckém životě, která mu přinesla slávu. Tématicky se jeho kresby zčásti pojí k předcházejícímu období - technické objekty, ale současně k nim přistupují prvky fantaskní. V tomto období využíval své niterné a plodné obrazotvornosti a jeho práce oslovovala všechny. Byla zábavná, ale tím nekončila. Měla dvě poselství: hloupost lidstva a kreslířské umění. Kleyova satirická kresba žila více než desetiletí. Jeho práce byla rozsáhlá a kvalitní. Ze spolupráce s nakladatelstvím Albert Langen (jeho zakladatel však v roce 1909 zemřel) vznikly rovněž původní Kleyovy monografie z let 1910 a 1911 obsahující 200 černobílých kreseb, které se dočkaly i dalšího vydání a další 2 knihy vydané v roce 1912 a 1920.

Knižními ilustracemi se začal Kley zabývat již v roce 1886, když namaloval jednostránkové skládací album "Jubiläum der Univerität Heidelberg" o rozměrech 15 x 518 cm. Kniha představovala historické procesí od "Gründung der Universität durch Kurfürst Ruprecht I" v roce 1386 až po "Wiederherstellung der Universität durch Karl Friedrich von Baden" v roce 1803. Již tehdy, ve věku 23 let, byly zřetelné počátky jeho mistrovství v kresbách zvířat. Vedle kreseb publikovaných v časopisech ilustroval na př. knihy "Die Reisessgatten", Vergiliův epos "Aeneis", "Heldensagen" (8 kreseb, 1908), "Die letzte Macht", "Der Herr der Luft" (8 ilustrací), "Tiere um uns" (2 ilustrace), "Streiszuge eines Kreuzvergnugten" atd. I zde se projevila jeho verva a mistrovská kreslířská technika při zobrazování skutečností i fantasie.

Okolo roku 1920 Kley znovu mění svůj přístup k umění a předmět zájmu a ustupuje od specifického typu satirické a ironické práce ke komerčnímu umění. V jeho tvorbě však zůstává náboj fantasie a tvořivé obraznosti. Obrazy jsou oživeny kentaury, zvířaty a lidmy v kuriózních pozicích, ale kritický odstup a podtext charakteristický pro předcházející období v nich chybí.

Kley prožil celý život na jihu Německa, z toho téměř 40 let, včetně dvou světových válek, v Mnichově. Bylo by možné si klást řadu otázek o jeho soukromém životě. Ale proč, když za něj mluví jeho umění - kresby, které ukazují vtip, humor, satiru a obrazotvornost všestranného umělce. Vyznačují se jasností, která je v řemesle umění vzácná. A i když společenské a historické pozadí jeho kreseb je dnes ztracené, kresby samy jsou stejně vzácné jako humorné a v tom je umění Heinricha Kleye nadčasové.

Zvláštní pozornost si zaslouží ohlas Klayova díla ve Spojených státech amerických, který je zřejmě větší než v Evropě, resp. Německu. Poprvé ho americké veřejnosti představil "Coronet Magazine" v roce 1937, když ve třech výtiscích zveřejnil několik jeho satirických kreseb. Kuriózní je, že současně informoval o tom, že autor zemřel před několika lety v blázinci (Kley přitom zemřel o 8 let později v roce 1945). Další, byť anonymní vstup na americkou scénu souvisí s filmy Walta Disneye. Počátkem 30. let se jednou z nejvýznamnějších osobností jeho studia stal Albert Hurter (1883 - 1942). Přestože do studia přišel téměř v 50 letech a byl o generaci starší než Disney, jeho roli lze snad nejlépe charakterizovat pojmem ze současné reklamy - "kreativec". Tento Švýcar byl o 20 let mladší než Kley, ale umělecké vzdělání získal v Německu a kolem roku 1914 přesídlil do USA. Podíváme-li se na jeho kresby, je zřejmá právě spojitost a inspirace dílem Heinricha Kleye. Ta je zvláště zřejmá v "koncertním" filmu Fantasia z roku 1940, který má ještě jednu prioritu - byl prvním filmem se stereofonní nahrávkou zvuku. Vážná hudba, kterou nahrál Leopold Stokowski s Filadelfskou filharmonií je zde spojena s kresleným filmem. Inkriminovaná pasáž Dance of Hours je postavena na hudbě ze stejnojmenné baletní vložky Ponchielliho opery La Gioconda). Z této duševní spřízněnosti snad vychází i Kleyova popularita u amerického publika, dokumentovaná výstavami, články a reprodukcemi v časopisech a řadou monografií se zasvěcenými průvodními texty. Autorem jednoho z nich byl i známý dramatik a spisovatel Arthur Miller. V neposlední řadě je mírou popularity i zájem v aukčních síních. Ve významné newyorské síni Illustration House nechybí snad při žádné aukci a ceny jeho grafiky výrazně převyšují ceny v Evropě.

Chceme-li dramatickou zkratkou charakterizovat dobu ve které Kley žil, můžeme říci, že opsala velký oblouk od strojní pušky vynalezené v roce jeho narození k atomové bombě použité v roce jeho smrti. Ale také od parovozů k letadlům a od jednoduché fotografie k televizi. Díváme-li se na Kleyovu tvorbu s odstupem, lze říci, že byla odrazem vývoje v německém umění a evropském životě vůbec. A tak od stylových obrázků na počátku jeho tvorby přechází k monumentálnímu historizujícímu malířství při výzdobě významných objektů a později k technickým objektům charakterizujícím dobu bouřlivého průmyslového rozvoje. Ten se však mění v kritické a ironické pohledy jak na techniku, tak i na současného člověka a po 1. světové válce v komerční uměleckou grafiku. Právě pro tuto tématickou i výrazovou variabilitu v tvorbě Heinricha Kleye je obtížné ho jednoznačně přiřadit k některému uměleckému směru. I když nebyl vůdcovskou osobností, má pevné místo ve vývoji evropské grafiky počátku 20. století a vedle Anton Paul Webera a Alfreda Kubina bývá označován za expresivního realistu.

Monografické publikace:

• Skizzenbuch I, Albert Langen, Munchen 1909; 63 stran, rozměry 32 x 34 cm, vázané v hnědém plátně 
• Skizzenbuch II. Hundert Federzeichnungen, Albert Langen, Munchen 1910, 64 stran, rozměry 31,5 x 24 cm, vázané v zeleném plátně 
• Leut' und Beicher, Albert Langen, Munchen 1912, rozměry: 40 x 29,8 cm 
• Sammel-Album, Albert Langen, Munchen 1920 
• The Drawings of Heinrich Kley 1 & 2., předmluva Arthur Miller, Borden Publishing Company, Los Angeles 1941 & 1947, 30 stran, rozměry. 40,6 x 30,5 cm 
• The Drawings of Heinrich Kley, Dover Publications, New York 1961, vydání 1., 200 č/b kreseb (první kompletní US reedice Skizzenbuch I. a II.), 200 kreseb, rozměry: 1,1 x 27,2 x 19,7 cm, paperbackLibrary of Congress number 61-4034 
• More Drawings by Heinrich Kley , Dover Publications, New York 1962 
• The Drawings of Heinrich Kley, předmluva Donald Weeks, Borden Publishing Company, Los Angeles 1968, Master Draughtsman Series (jediný zdroj barevných prací HK) 
• Drawings of Heinrich Kley Dover Publications, New York 1979, vydání 2., ISBN: 0486200248 
• Kley-Doscope : The Strange Drawings of the Heinrich Kley by Heinrich Kley ?