Belgičan René Francois Ghislain Magritta (1898-1967) dělal ledacos, hlavně v reklamě, a maloval různými styly, kromě toho, že byl celoživotním malířem - surrealistou.
Objasňovatelé umění tvrdí, že na něm zanechala hlubokou stopu smrt matky, které spáchala sebevraždu utopením a on byl ve 13 letech přítomen jejímu nalezení. Ve 20. letech se stýkal v Paříži s André Brettonem, který vydal manifest surrealismu, a jeho přáteli. Surrealismus ho však neuživil a proto se vrátil zpátky do Belgie. Po 2. světové válce cítil potřebu spolupracovat s komunisty, ale nějak to nevyšlo, a tak na ně zanevřel.
Jeho surrealistická sláva začala v roce 1926 ztraceným žokejem, avšak plného uznání se mu dostalo až v 60. letech.
Ztracený jezdec (1926)
Jeho náměty se často opakovaly, pochlubil se, že namaloval 1000 obrazů, ale měl jen 100 nápadů. V 50. letech se začal objevovat na řadě výstav a snad nejdůležitější byla retrospektivní výstava v Museum of Modern Art v New Yorku v roce 1965. Moc si to však neužil, o 2 roky později zemřel.
Polibek (1951)
Toto není dýmka (opakující se téma)
Magrittovy obrazy mají neagresivní a poetický humor, který v divákovi vyvolává pocit srozumitelnosti, jež je pravděpodobně základem jeho obliby.
V roce 2009 bylo v Bruselu otevřeno muzeum R. Magritta, s cca 200 exponáty. Druhé muzeum v jeho bruselském domě bylo o pár měsíců později elegantně a za bílého dne vykradeno. Magrittovy obrazy jsou dobrým obchodním artiklem, v nedávné aukci se jich prodalo za 1,3 mil. USD.
Magrittovo muzeum v Bruselu
Současná výstava ve vídeňské Albertině nabízí návštěvníkovi na 150 děl z řady světových galeríí a potrvá od 9. listopadu 2011 do 26. února 2012.
Žádné komentáře:
Okomentovat