V roce 2007 byly na území ČR již tradičně nejaktivnější zpravodajské služby Ruské federace (ZS RF). V uplynulém období nedošlo k výraznějším změnám počtu ruských zpravodajců působících v ČR v rámci ruské diplomatické mise či pod jinými krycími legendami.
Renesanci ruských zpravodajských aktivních opatření, jejichž sovětská éra byla přerušena rozpadem SSSR, lze datovat začátkem vyjednávání východoevropských zemí o vstupu do NATO a zahájením rozšiřování EU.
Z českého pohledu v roce 2007 dominovala ruská aktivní opatření související se záměrem vybudovat na našem území komponenty americké protiraketové obrany a ruskými spory s pobaltskými státy. Nadále pokračují snahy o získání skrytých vlivových kanálů v rámci státních a politických struktur ČR.
Především v rámci prosazování svých zájmů ve věci amerického radaru se ZS RF v uplynulém roce snažily kontaktovat, infiltrovat a ovlivňovat osoby a subjekty (především ze sféry občanské společnosti, politiky a médií) mající vliv na veřejné mínění. V širších souvislostech je cílem těchto snah nejen zvýšení odporu veřejnosti k radaru, ale mj. i vyvolání dojmu, že v Evropě dochází pod patronací EU a NATO k rehabilitaci nacismu a popírání rozhodující role SSSR při porážce nacismu ve 2. světové válce a záchraně Evropy.
Podle BIS se v případě ruských aktivních opatření vůči ČR a jejím spojencům jednalo o možnou součást širší a dlouhodobé ruské kampaně, jejímž cílem je narušit integritu EU a NATO, izolovat USA (resp. povzbudit izolacionistické nálady v USA) a obnovit kontrolu nad ztraceným sovětským bezpečnostním perimetrem v Evropě, a to bez ohledu na výsledek vyjednávání o možnosti vybudování protiraketového radaru v ČR.
Další ruskou rozvědnou aktivitou byl v roce 2007 zpravodajský sběr informací ekonomického charakteru a zpravodajská (zejména vlivová) podpora a ochrana ruských ekonomických zájmů v ČR. Tato rizika jsou kontinuálně reprezentována zejména čilými aktivitami současných i bývalých ruských zpravodajských důstojníků působících na diplomatických postech, v ruských státních i privátních společnostech a specializovaných obchodních komorách.
Tento vývoj se netýká jen aktivit ZS RF v České republice, což dokládá i nepřeberné množství informací, které lze najít v otevřených zdrojích. Např.:
- Odhalení ruského deníku Kommersant, že ruský manažer Oleg Švarcman spravoval fondy ve výši 3,6 mld. USD, jejichž vlastníky byly subjekty spjaté s ruskými zpravodajskými službami SVR a FSB. Švarcman rovněž spolupracoval se západními investory, a podle svých slov i v tomto ohledu spolupracoval s ruskými zpravodajskými službami. Uvedená kauza způsobila neklid mezi západními investory a rozpoutala diskusi o rizicích a roli bývalých ruských zpravodajců v komerční sféře.
- Když prezident Putin uváděl do úřadu novou hlavu ruské civilní rozvědky, o úlohách rozvědky mimo jiné řekl: „je potřeba aktivněji chránit ekonomické zájmy našich [ruských] společností v zahraničí“.
- V prosinci 2007 informovala ruská média o vystoupení prezidenta Putina na Radě pro vědu, technologie a vzdělání při úřadu prezidenta. Prezident mimo jiné konstatoval, že technická rozvědka musí být aktivnější a v blízké době bude třeba v tomto směru zkoncentrovat úsilí a stanovit priority. Prezidenta doplnil generální ředitel ruské Obchodní a průmyslové komory a bývalý ředitel rozvědky SVR, který navrhl, aby ruská technická rozvědka pracovala ve prospěch nového ruského státního podniku Rostěchnologija a aby byl zřízen orgán, který by informace získané rozvědkou předával i ruským soukromým podnikatelům a podnikům.
Ve světle těchto a dalších informací je třeba konstatovat, že důsledkem ekonomické špionáže není jen riziko ztráty konkurenční výhody či trhu. Ekonomika a podnikatelské skupiny mohou být a jsou rovněž využívány jako prostředek politického nátlaku.
BIS konstatuje, že ruská špionážní činnost v ČR aktuálně dosahuje mimořádně vysoké intenzity a úrovně.
Žádné komentáře:
Okomentovat